Trvale udržitelný rozvoj

Bearable – snesitelný Viable – životaschopný Equitable – spravedlivý Sustainable – udržitelný

Zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Sustainable_development.svg/640px-Sustainable_development.svg.png

 

„Trvale udržitelný rozvoj“ pojem, který se začíná objevovat v médiích čím dál častěji, ale co si pod ním můžeme představit? Představu můžeme získat z definice OSN ze Zprávy pro Světovou komisi pro životní prostředí (WCED), kterou v roce 1987 předložila tehdejší předsedkyně Gro Harlem Brundtlandová.

„Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“ [1]

Aby mohlo docházet k rozvoji, musí být splněny určité podmínky. Mezi tyto podmínky patří zachování přírodních podmínek v regionálním i celosvětovém významu, udržení rovnováhy mezi přírodní, sociální a ekonomickou složkou dnešní doby i budoucnosti. [2]

Cílem trvale udržitelného rozvoje je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním.Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů:

• sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech,
• účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů a
• udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. [3]

Základní principy TUR podle místní Agendy 21 [2]

1) Propojení základních oblastí života – ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní.

2) Dlouhodobá perspektiva – každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat.

3) Kapacita životního prostředí je omezená – nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu.

4)Předběžná opatrnost – důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v ŽP je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní.

5) Prevence – je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských).

6) Kvalita života – má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život.

7) sociální spravedlnost – příležitostí i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor UR; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociál. pilíři UR se přikládá stále větší význam a UR je čím dál častěji chápán jako „Trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země.“ Ekonomika v tomto výkladu hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek.

Zohlednění vztahu „lokální – globální“ – činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni – vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak).

9) Vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (rovnost práv) – zabezpečení národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé ŽP a sociál. Spravedlnost, morální povinnost vůči budoucím generacím – jaké ŽP jim připravujeme dnešním chováním?

10) Demokratické procesy – zapojením veřejnosti od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivní plány, ale také obecnou podporu pro jejich dodržování.

 

Strategie udržitelného rozvoje ČR [4]

Orgánem odpovědným za přípravu strategie udržitelného rozvoje ČR je Rada vlády pro udržitelný rozvoj, zaštiťujícím ministrem životního prostředí.

Základní pilíře

• ekonomický (posilování konkurenceschopnosti ekonomiky)
• environmentální (ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity)
• sociální (posílení sociální soudržnosti a stability)
• výzkum, vývoj a vzdělání

Priority a cíle

• Prioritní osa 1: Populace, člověk a zdraví
• Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace
• Prioritní osa 3: Rozvoj území
• Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biologická rozmanitost
• Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost

 

 

Zdroje:

[1] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Udržitelný rozvoj. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj .

[2] CENIA [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Udržitelný rozvoj. Dostupné z WWW: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB .

[3] Ministerstvo financí ČR [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Udržitelný rozvoj. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/udrzitelny_rozvoj.html.

[4]Businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Strategie udržitelného rozvoje ČR. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/strategie-udrzitelneho-rozvoje-cr/1000986/.

 

Kdy a jak použijeme sociologickou metodu dotazníku

 

Geografie je věda zabývající se interakcemi v krajinné sféře. Vzhledem k obsáhlosti krajinné sféry a možnostmi zkoumání krajinné sféry existuje mnoho disciplín, které se zabývají převážně jednou složkou geografie. Těmito složkami jsou např. fyzická geografie (hydrologie, geologie, apod.) a socioekonomická geografie (doprava, sídla, obyvatelstvo). Geografický výzkum je značně rozsáhlý a komplexní, a protože neexistuje žádná univerzální metoda, která by v sobě zahrnovala všechny zkoumané objekty, tak se musí v geografii využívat i výzkumné metody jiných věd. V socioekonomické geografii je hojně využívána sociologie, respektive metoda dotazníkového šetření.

Sociologická metoda dotazníkového šetření je jedna z nejhojnějších a pravděpodobně i nejrychlejších a nejsnadnějších metod výzkumu. Velkou výhodou této metody je její možnost získání potřebných informací (sběru dat) od velkého vzorku zkoumané populace, aniž by bylo vyžadováno velké množství peněz a času (relativně). Využívá se v oblasti kvantitativních výzkumů. Vybere se reprezentativní vzorek, který je sestaven tak, aby podával věrohodný obraz za celou zkoumanou skupinu (populaci). V praxi to znamená, že se díky předem známým informací například ze „Sčítání lidu, domů a bytů 2011“ vypočítá procentuální zastoupení jednotlivých jevů (pohlaví, vzdělání) v celé populaci a stejný poměr zastoupení bude i ve zkoumaném reprezentativním vzorku. Takto to probíhá, pokud se jedná o výzkum zaměřený na celou populaci. Pokud bude výzkum zaměřený na nějaké specifické téma nebo skupinu, tak se musí zjistit složení této skupiny, jinak by se zjištěné výsledky nemohly generalizovat na celou skupinu. Výběr respondentů může být buďto náhodný nebo podle určitého klíče, např. každý pátý kolemjdoucí bude osloven.

Tvorba dotazníku podléhá mnoha pravidlům. První věcí, kterou si musí výzkumný tým ujasnit je hypotéza a cíl výzkumu. Poté si musí srozumitelně a přesně naformulovat otázky a ověřit si na nějakém testovacím vzorku zda jim takto položené otázky opravdu pomohou odpovědět na jejich hypotézu (předvýzkum). Otázky mohou být několika druhů:

1. Sociodemografické: Otázky slouží k zajištění správnosti reprezentativního vzorku – věk, pohlaví, vzdělání
2. Otevřené:Respondent odpovídá samostatně. Nejsou mu nabídnuty žádné odpovědi.
   1. Uzavřené: Respondent vybírá z nabídnutých možností.
3. Filtrující otázky: Využívané ve výzkumu specifických skupin, aby se vyřadili jedinci, kteří do zkoumané skupiny nepatří
4. Kombinované a kontrolní otázky: občas se kombinují jednotlivé druhy otázek anebo se otázka přeformuluje, aby se ověřila korektnost odpovědi

 

Doba vyplnění dotazníku by dle mého názoru neměla přesahovat 10 minut, protože návratnost dotazníků je nepřímo úměrná jeho časové náročnosti a nebál bych se říci, že i důvěryhodnost získaných odpovědí u delších dotazníků výrazně klesá. Protože respondent je s přibývajícím časem čím dál netrpělivější a tudíž se snaží co nejrychleji odpověď na otázku aniž by si odpověď promyslel. Získaná data se musí správně vyhodnotit a prezentovat, a proto by měl být výzkum prováděn objektivně, aby nedošlo ke zkreslení zjištěných výsledků. Respondent může na otázky odpovídat anonymně i neanonymně.

V České republice se věnuje průzkumu (výzkumu) pomocí dotazníkového šetření mnoho agentur. K nejpopulárnějším dle mého názoru patří STEM, TNS AISA a SCAC. Například TNS AISA provádí dotazníkové šetření i pomocí internetu, kde platí každému respondentovi za vyplnění dotazníku.

Osobně mám s touto metodou výzkumu mnoho zkušeností. Využil jsem ji několikrát ve škole, jak na střední škole, tak i při současném studiu. Již skoro rok si také přivydělávám prací pro společnost SCAC a bohužel musím podotknout, že tato metoda ztrácí svoje využití a důležitost. Řekl bych, že lidé kvůli neustálému otravování pouličních prodejců, převážně zástupců mobilních operátorů, jsou již otráveni a odmítají se zastavit a vyslechnout si důvod proč jste je oslovil. V poslední době jsou lidé často nepříjemní, nedůvěřivý a neradi se svěřují. Proto tuto metodu považuji pouze za podpůrnou a nepřeceňoval bych výsledky. Jedinou možností, jak zvýšit důvěryhodnost získaných dat je, že budou lidé dostávat zaplaceno za vyplnění dotazníků, ale tím se zvýší finanční náročnost a zároveň sníží využitelnost pro menší firmy a školy.

Journal č. 1

(HMG3)

Téma: 1) Definice služeb, 2) Terciér v Indii a Číně

Datum: 22. únor 2011

Forma: diskuze ke článku a slovníku

 

Článek č. 1

The Dictionary of Human Geography (services)

- úryvek textu, definice služeb

Otázky:

1. Jak se liší definice pojmu služby od toho, co dnes zaznělo na přednášce?

 

- služby jsou založeny na zkušenostech a znalostech více než na fyzických materiálech a strojích,kvalifikace a zkušenosti jsou nejdůležitější faktory…

 

2.  Jakými tématy se podle definice ve výše uvedeném slovníku „geografie služeb“ zabývá?

 

- globalizací, provoz a výkonnost služeb (propojenost, vliv na kulturu), ekonomií, vnitřní politikou malých a středních podniků, nadnárodní korporace…

 

3. Jaké typy (klasifikace služeb) slovník uvádí?

- veřejné služby-úklid, policie, armáda, MHD

- obchodovatelné/ neobchodovatelné služby

 

Hlavní myšlenka:

- zamyšlení se nad definicí pojmu „Služby“ a uvědomit si, že nelze jednoduše definovat.

 

Citace: DEREK, Gregory. The Dictionary of Human Geography. Malden : Blackwell, 2009. 1052 s. ISBN 978-1-4051-3288-6.

 

Článek č. 2

Indie a Čína v 21. století-ekonomika Indie: po váhavém startu impozantní nástup

- český článek o roli služeb v Indii a porovnání služeb Indie a Číny

 

Otázky:

1.Jakou roli hrají služby v Indii?

 

- služby jsou rychle se rozvíjející částí ekonomiky. Indie se soustředila na „inteligentní“ služby ( call centre, výzkumná střediska, vývoj nového softwaru, databází). Vytvářejí pracovní příležitosti, podíl na HDP, zahraniční investoři, zahraniční investice, celkově roste ekonomika země.

 

2.Jaké faktory podporují nebo brzdí rozvoj služeb?

Podporující faktory: vzdělaná, anglicky mluvící pracovní síla, kvalitní telekomunikační síť

 

Brzdící faktory: převažuje obyvatelstvo žijící na venkově (cca 70%), velká zaměstnanost v zemědělství (závislost na počasí)

 

 

 

3.Porovnání ekonomik Číny a Indie?

 

- Indie: Nejspíše první  velkou ekonomikou Světa, která se  dostala z priméru rovnou do terciéru.V současnosti vyšší růst podílu služeb v ekonomice než v Číně.

- Čína: Převažuje sekundér, budojou se ekonomické zóny (podnikatelské úlevy, zahraniční investoři). Rychlý rozvoj zpracovatelského průmyslu. „Dílna Světa“

Hlavní myšlenka:

Zjistění, že lze být vyspělou ekonomikou Světa, aniž by musela země projít postupným vývojem od priméru po terciér.

 

Citace:

FÁREK, J. 2004. Ekonomika Indie: po váhavém startu impozantní nástup.Ústav mezinárodních vztahů Praha, roč. 9, s. 4-9.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Journal č. 2

(HMG3)

Téma: 1)Kategorie služeb, 2) Změny v českém obchodě – nic překvapivého

Datum: 8. březen 2011

Forma: diskuze ke článku

 

1. úkol – Kategorie služeb

Sepsat služby, které jsem v nedávné době využil a rozdělit podle klasifikace z přednášky.

-        základní (MHD, telekomunikace, školství, menza, nákup potravin)

-        vyšší (zdravotnictví,pošta, kino, benzínka, posilovna)

-        nejvyšší (v minulém roce: dovolená, svatba)

Myšlenka:

Využití služeb se odvíjí od potřeb a povinností jedince. Nejčastěji využívané služby jsou: nákup zboží, internet, veřejná doprava.

 

2. úkol – diskuze ke článku „Změny v českém obchodě – nic překvapivého“

- změny v českých malo- a velkoobchodech.

Otázky:

1. 1.      Zhodnoťte vývoj českého maloobchodu a velkoobchodu za posledních 3 – 4 roky, k jakým proměnám došlo?

- Pokles tržeb u maloobchodů do 100 zaměstnanců, naopak růst tržeb maloobchodů s více jak 100 zaměstnanci.

- ůpadek obchodů:  Delvita, Carefour, Hypernova

- menší obchody v rukou vietnamců

1. 2.      Jak se změnily preference ve výběru maloobchodních potravin za posledních 10 let?

- zájem o diskonty prodejnách, úpadek hypermarketů, výstavba rozsáhlých nákupních zón.

 

1. 3.     Pročtěte si tabulku Top 50 obchodních firem podle tržeb v r. 2007. Jaké firmy njvíce využíváte během průměrného měsíce? (kolik nákupů, kolik stráveného času)?

- Kaufland, Tesco – cca 2krát za týden 20 minut

 

1. 4.       Diskutujte kritéria, podle kterých vybíráte obchody pro nákup:

-potraviny :dostupnost, cena, kvalita

-drogerie: značky, dostupnost

-elektroniky: kvalita, cena

-nábytek: cena,kvalita, dostupnost

 

Myšlenka:

Nabídka výrobků (obchodů) je vysoká, ale mnohdy se špatnou kvalitou, proto musí člověk více hledat.

V součastnosti lze využít také internetových obchodů.

 

 

Zdroj:

Cimler, P. Změny v českém obchodě- nic překvapivého. Logistic News, str. 26-28, 2009.

 

 

 

 

Journal č. 3

(HMG3)

Téma: Sport v humánní geografii, volný čas, rekreace, cestovní ruch (The Dictionary of Human geography)

Datum: 15. březen 2011

Forma: diskuze kanglickému článku

Otázky:

Sport v humánní geografii – Shrňte 5 přístupů humánní geografie ke sportu:

a) Globálně významné události  – Olympijské hry, MS

- zkoumá socioekonomické aktivity: výstavba sportovních vesnic a následovné využití, zajištění bezpečnosti a zdravotní pomoci

 

b) Tradiční sporty ve Světě: př: Skandinávie – hokej, Jižní Amerika – fotbal, USA – baseball,hokej,americký fotbal,basketbal, Kanada – hokej, Nový Zéland – rugby, Indie – kriket, VB- pólo

c)Přesun sportů do kolonií (například: kriket z Velké Británie do Indie, rugby na Nový Zéland)

d)Emocionální geografie

e)Historická geografie

Myšlenka:

Sportovní události ovlivňují život, zvyšují atraktivitu lokality, rozvoj cestovního ruchu. Ale přináší i problémy, například  následovné využití nových stadionů a bytů.

Zdroj:

Definice sportu v humánní geografii ze slovníku humánní geografie. (The Dictionary of Human Geography) str. 718  ( Bryson,D. and Warf 2004, Dicken 2006

 

Definice volného času, turismu, rekreace:

Volný čas

- Doba, během které vykonáváme činnosti, které neděláme v pracovní době.

Využití:

-        další vzdělání (knihy, výuka jazyků, jazykové pobyty, kurzy vaření,atd.)

-        Relaxace, odpoutání se od běžných věcí.

Turismus

-        Cestování do míst mimo bydliště na dobu kratší než 1 rok za účelem rekreace, podnikání, návštěva, sportovní událost, lékařský zákrok.

-        Vyvinul se z náboženských poutí do posvátných míst, které lidi navštěvovali a poté se vraceli domů.

-        Kulturní kapitál: historické památky, přírodní bohatství a jiná místa, která stojí za to vidět. Většinou místa z cestovních přírůček a průvodců.

-        faktory ovlivňující turismus: životní úroveň, cena zájezdů, chuť cestovat

Rekreace:

-        Aktivity prováděné za účelem odpočinku a zábavy

-        formální (předem domluvená), neformální (náhodná)

-        pasivní (nenáročné aktivity), aktivní

-        faktory ovlivňující rekreaci: životní styl, finanční možnosti, koníčky, zdraví

Zdroj: Definice cestovního ruchu (tourism), rekreace (recreation) a volného času (lesuire time) ze slovníku humánní geografie. (The Dictionary of Human Geography. Bryson,D. and Warf 2004, Dicken 2006)

1. Regionální specifika přírodního prostředí EU

 

Rozloha: 4,324,782 km²

Zemská hranice: 12,440.8 km

Pobřežní hranice: 65,992.9 km

Nejnižší bod: Lammefjord, Denmark -7 m; Zuidplaspolder, Netherlands -7 m

Nejvyššsí bod: Mont Blanc 4,807 m

 

Zdroj: CIA [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. The World Factbook:European Union. Dostupné z WWW: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ee.html>.

 

EU tak omývá například Atlantský oceán, Severní moře, Středozemní moře, Černé moře, Baltské moře a Jaderské moře. Mezi evropská horská pohoří patří například Alpy, Karpaty, Dinárské hory a Skandinávské pohoří. Nejvyšším vrcholem EU je Mont Blanc.

 

EU leží převážně v mírném klimatickém pásmu, severní oblasti Finska spadají do subarktického pásma a Středomoří do pásma subtropického. Jednotlivé země EU mají rozmanité klimatické podmínky. Například v Helsinkách je průměrná teplota v lednu -5,6 °C a v červenci 17,8 °C, naproti tomu na Maltě je průměrná teplota v lednu 12,8 °C a v červenci 25,6 °C.

 

 

2. Hospodářství EU, hospodářský potenciál, hospodářská politika

 

Jednotný trh

V rámci jednotného trhu a tak velkého obchodního bloku jako EU je potřeba hospodářskou politiku jednotlivých členských států koordinovat. Tato koordinace Unii umožňuje jednat rychle a jednotně v případě ekonomických problémů, jako je současná hospodářská a finanční krize. Šestnáct zemí koordinaci dále rozšířilo tím, že přijaly euro jako svou společnou měnu. Rámec spolupráce v oblasti hospodářské politiky tvoří hospodářská a měnová unie (HMU), jejímiž členy jsou všechny země EU. V jejím rámci členské státy přijímají společné obecné zásady v otázkách, jež jsou pro hospodářství důležité. Výsledkem tohoto společného postupu je vyšší hospodářský růst, více pracovních míst a vyšší úroveň sociálního zabezpečení pro všechny. Kromě toho může EU díky uvedené spolupráci koordinovaně reagovat na celosvětové hospodářské a finanční problémy. Tím je Unie coby obchodní blok odolnější vůči vnějším otřesům a je schopna hospodářské i finanční otázky řešit účinněji.

 

Euro

Existence společné měny ve většině států EU se ukázala být během krize velmi prospěšná. Díky euru bylo pro EU jednodušší reagovat na globální úvěrovou krizi koordinovaným způsobem a navíc se díky společné měně podařilo zachovat vyšší úroveň stability, než by jinak bylo možné. Například díky tomu, že mohla Evropská centrální banka snížit úrokové sazby v celé eurozóně (tudíž k tomu nemuselo docházet v jednotlivých zemích zvlášť), si banky v celé EU mohou mezi sebou finanční prostředky půjčovat za stejných podmínek.

Euro používá denně více než 60 % obyvatel EU. Jednotná měna přináší výhody pro všechny: V eurozóně odpadly poplatky za směnu peněz při cestování nebo obchodování. Náklady na přeshraniční platby již ve většině případů zmizely nebo se značně snížily. Spotřebitelé a podniky mohou snadněji porovnávat ceny, což podněcuje hospodářskou soutěž.

Eurozóna je také zárukou cenové stability. Evropská centrální banka stanovuje základní úrokové sazby tak, aby inflace v eurozóně zůstala ve střednědobém výhledu pod 2 %. ECB také spravuje devizové rezervy EU a může zasahovat na devizových trzích a ovlivňovat tak směnný kurz eura.

Zdroj: Europa.eu [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Hospodářské a měnové záležitosti. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/pol/emu/index_cs.htm>.

 

 

3. Energetická politika EU

 

Více než polovina energie, kterou EU spotřebuje, musí být dodávána odjinud. Závislost jednotlivých zemí na dovozu se však velmi liší: Kypr, Lucembursko a Malta jsou odkázány na dovoz téměř úplně, Dánsko je naopak čistým vývozcem energie a Polsko a Spojené království jsou závislé na dovozu relativně málo.

Celková míra závislosti EU na dovozu energie dosáhla v roce 2005 52,3% a předpokládá se, že s ubýváním domácích zdrojů se tato závislost bude zvyšovat. V současnosti získává EU asi 50% plynu, který spotřebuje, pouze ze tří zdrojů – z Ruska, Norska a Alžírska.

Aby EU vyřešila rostoucí závislost na dovozu, velmi se snaží zlepšit energetickou účinnost, vytvářet obnovitelné zdroje a rozšiřovat okruh externích dodavatelů.

Efektivnější využívání energie a přechod na obnovitelné zdroje, které produkují menší množství znečišťujících látek, jsou také součástí strategie EU pro boj proti globálnímu oteplování způsobenému spalováním fosilních paliv, obzvláště uhlí a ropy. Spalování fosilních paliv k výrobě energie uvolňuje do atmosféry oxid uhličitý, což přispívá ke globálnímu oteplování. EU si vytyčila cíl vyrábět do roku 2010 21% elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je energie větrná, solární, vodní, geotermální a energie získaná z biomasy.

 

Zdroj: Europa.eu [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Zajištění dodávek energie. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/abc/keyfigures/transportenergy/powerforpeople/index_cs.htm>.

 

4. Přírodní poměry jako základ zemědělství EU, zemědělská politika

 

Většinu území Evropy pokrývají zemědělsky a lesnicky využívané plochy, které jsou životně důležité pro naše zdraví i hospodářství. Společná zemědělská politika EU zajišťuje, aby se zájmy zemědělství a ochrana životního prostředí navzájem nevylučovaly. Pomáhá s rozvojem hospodářské a sociální sítě venkova a hraje důležitou roli při řešení nových problémů, jako jsou změna klimatu, vodní hospodářství, bioenergetika a biologická rozmanitost.

 

Zemědělská politika Evropské unie se neustále vyvíjí. Před 50 lety, kdy se s ní začalo, bylo nejdůležitější zajistit dostatečné množství potravin pro občany Evropy, která se zotavovala po dekádě válkou vyvolaného nedostatku. Celoplošné dotování produkce a výkup přebytků v zájmu zabezpečení dodávek jsou již většinou minulostí. Díky politice EU mohou producenti všech potravin (od obilnin a masa po ovoce a zeleninu nebo víno) přežít v EU i na světových trzích.

Proto v poslední době prošla zemědělská politika EU významnými změnami. Právní předpisy jsou kratší a jednodušší. Téměř 80 právních aktů bylo zrušeno v rámci systému zvaného jednotná společná organizace trhu.

Podíl dotací se  snížil z téměř 70 % v 70. letech 20. století na 34 % pro období 2007 až 2013, což odráží rozšíření odpovědnosti EU na další oblasti, úspory nákladů vyplývající z reforem a nové zaměření na rozvoj venkova, na nějž bude přiděleno v témže období 11 % rozpočtu.

 

Zdroj: Europa.eu [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Zemědělství. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/pol/agr/index_cs.htm>.

 

5. Specifika dopravy v jednotlivých oblastech EU, hlavní dopravní koridory, dopravní politika EU

Rozdělení přepravovaného zboží v EU:

• 44 % – přeprava po silnicích
• 39 % – námořní doprava na kratší vzdálenost
• 10 % – železniční doprava
• 3 % – vnitrozemská vodní doprava

Přeprava cestujících v EU:

• 81 % – silniční přeprava – převážně osobní vozy
• 8 % – letecká doprava
• ^·          6 % železniční doprava^[1]

 

Projekt Transevropské dopravní sítě (Transeuropean Transport Network – TEN-T), který má propojit periférní oblasti s jádry (v rámci EU) a zlepšit tak sociální a hospodářskou soudržnost.^[2]

 

TEN se má zaměřit zejména na řešení těchto problémů.

• Odstranění problémových míst na hlavní východo-západní vnitrozemské vodní cestě spojující Rýn, Mohan a Dunaj
• Program na regulaci dopravy na rušných plavebních cestách u pobřeží EU
• Modernizace několika severo-jižních a východo-západních železničních tras

22 % z regionálních finančních zdrojů jde do dopravy.^[3]

 

 

Zdroje:

^[1]CzechTrade. 1997-2010. BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 27. 2. 2010]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cz/>.

^[2]BEZK. 2010. Ekolist.cz – deník o životním prostředí [online]. [cit. 27. 2. 2010]. Dostupné z WWW:<http://ekolist.cz/?nocache=invalidate>.

^[3]Europa. 2010. EUROPA – The official website of the European Union [online]. [cit. 28. 2. 2010]. Dostupné z WWW:<http://europa.eu/>.

 

6. Ekologická politika, stav životního prostředí v jednotlivých oblastech EU

 

EU má v oblasti životního prostředí jedny z nejpřísnějších norem na světě. Týkají se celé řady otázek a jejich vývoj trval několik desetiletí. Hlavní priority v současnosti představuje boj proti změně klimatu, zachování biologické rozmanitosti, omezení zdravotních potíží vzniklých vinou znečištění a odpovědnější využívání přírodních zdrojů. Prvotním cílem plnění těchto priorit je sice ochrana životního prostředí, příznivý vliv však může mít také na hospodářský růst, protože je s ním spojena podpora inovací a podnikání. Změna klimatu je jeden z největších problémů, kterému nyní lidstvo čelí. EU usiluje o to, aby byla o snížení emisí skleníkových plynů uzavřena celosvětová dohoda, a sama za sebe na tomto snížení intenzivně pracuje. Vedoucí představitelé EU dospěli v prosinci 2008 k průlomovému rozhodnutí o rozsáhlém balíčku opatření, jimiž se emise sníží. Počítá s tím, že do roku 2020 se emise skleníkových plynů sníží oproti hodnotám z roku 1990 o 20 %, že se podíl energie z obnovitelných zdrojů na trhu zvýší o 20 % a že se celková spotřeba energie (oproti předpokládaným trendům) sníží o 20 %. S intenzivnějším využíváním energie z obnovitelných zdrojů souvisí také závazek, že 10 % paliv pro dopravu by měly tvořit biopaliva, elektřina a vodík.

 

Povolenky

Ústředním bodem strategie EU pro boj proti změně klimatu je systém obchodování s emisemi, v jehož rámci se odměňují společnosti, které emise CO2 snižují, a penalizují ty, které překračují jejich limity.

Systém byl zaveden v roce 2005. Týká se přibližně 12 000 továren a závodů, na jejichž vrub jde okolo poloviny emisí CO2, které EU vypouští. Právě CO2 má rozhodující vliv na globální oteplování.

V rámci tohoto systému stanoví vlády členských států EU limity množství oxidu uhličitého, která se smějí vypouštět v rámci odvětví náročných na spotřebu energie (výroba energie a ocelářské a cementárenské provozy). Pokud tyto podniky chtějí vypouštět víc CO2, než určuje kvóta, musejí si koupit povolenky od ekologicky efektivnějších společností.

V budoucnu se budou kvóty vztahovat i na další odvětví, např. leteckou dopravu a petrochemický průmysl. Země EU budou také moct kompenzovat emise nákupem kreditů z projektů snižování CO2 v nečlenských zemích.

Zdroj: Europa.eu [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Životní prostředí. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/pol/env/index_cs.htm>.

 

7.Regionální politika EU, důvody, rozdíly

 

Regionální politika je nástrojem finanční solidarity a významnou silou zajišťující soudržnost a hospodářskou integraci. Cílem solidarity je přinést hmatatelné výsledky občanům a regionům s nejnižší životní úrovní. Soudržnost vychází ze zásady, že zmenšení rozdílů v příjmech a bohatství mezi jednotlivými regiony je přínosem pro všechny.

Velké rozdíly v úrovni prosperity existují jak mezi jednotlivými státy, tak i uvnitř členských států EU. Všechny nejbohatší regiony z hlediska HDP na obyvatele (což je standardní měřítko bohatství) jsou městské aglomerace – Londýn, Brusel a Hamburg. Nejbohatší země, Lucembursko, je více než sedmkrát bohatší než Rumunsko a Bulharsko, které jsou nejnovějšími a nejchudšími členskými státy EU.

Dynamické účinky členství v EU ve spojení s aktivní a cílenou regionální politikou mohou přinést výsledky. Obzvlášť povzbudivý je v tomto ohledu případ Irska, jehož HDP, dosahující při vstupu do EU v roce 1973 jen 64 % průměru, je dnes jedním z nejvyšších v unii. Jednou z priorit regionální politiky je co nejrychlejší růst životní úrovně v zemích, které se k EU připojily v roce 2004, na úroveň průměru EU.

EU využila vstupu těchto zemí k reorganizaci a restrukturalizaci výdajů na regionální politiku. V letech 2007–20013 budou výdaje na regionální politiku představovat 36 % rozpočtu EU. V sedmiletém období tak dosáhnou výše téměř 350 miliard eur. Úsilí je zaměřeno na tři cíle: konvergenci, konkurenceschopnost a spolupráci. Tyto cíle jsou součástí programu, který se dnes nazývá politika soudržnosti.

Prioritou jsou členské státy EU ve střední a východní Evropě a regiony ostatních členských států se zvláštními potřebami. Dvanáct zemí, které se připojily k EU v roce 2004, dostane v období 2007-2013 51 % všech výdajů na regionální rozvoj, ačkoli v nich žije méně než čtvrtina celkového obyvatelstva unie.

Finanční prostředky pocházejí podle charakteru pomoci a typu příjemce ze tří různých zdrojů.

• Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) financuje programy týkající se obecné infrastruktury, inovací a investic. Způsobilé jsou nejchudší regiony ze všech členských států.
• Evropský sociální fond (ESF) poskytuje prostředky na projekty odborné přípravy a další druhy pomoci v oblasti zaměstnanosti a na programy vytváření pracovních míst. Stejně jako u EFRR, jsou ke získání podpory způsobilé všechny členské státy.
• Z Fondu soudržnosti se hradí náklady na projekty ochrany životního prostředí a dopravní infrastruktury a na vývoj výroby energie z obnovitelných zdrojů. Způsobilé jsou pouze státy, jejichž životní úroveň je nižší než 90 % průměru EU. Jedná se o 12 nových členských států a Portugalsko a Řecko. Podpora Španělsku, které získávalo finanční prostředky v rámci předchozích operací Fondu soudržnosti, se postupně ruší.

Většina prostředků poskytovaných v rámci regionální politiky je vyhrazena pro regiony s HDP nižším než 75 % průměru EU a je určena na zlepšení jejich infrastruktury a rozvoj jejich ekonomického a lidského potenciálu. To se týká 17 z 27 členských států EU. Na druhé straně může všech 27 zemí obdržet prostředky na podporu inovací a výzkumu, udržitelného rozvoje a kvalifikační přípravy v méně rozvinutých regionech. Menší část prostředků je určena na přeshraniční a meziregionální kooperační projekty.

 

Regionální politika by měla přispívat k plnění tzv. lisabonské agendy podpory růstu a zaměstnanosti:

• zvyšováním atraktivity zemí a regionů pro investice díky zajištění lepší dostupnosti, kvalitních služeb a ochrany přírodního potenciálu;
• podporou inovací, podnikání a znalostní ekonomiky díky rozvoji informačních a komunikačních technologií;

vytvářením většího množství a lepších pracovních míst díky zvýšení přizpůsobivosti pracovní síly a zvýšení investic do lidského kapitálu.

Zdroj: Europa.eu [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Regionální politika. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/pol/reg/index_cs.htm>.

 

8. Společná zahraniční a bezpečnostní politika

Evropská unie je klíčovým aktérem na mezinárodní scéně v řadě otázek, od globálního oteplování až po blízkovýchodní konflikt. Základem její společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) je tzv. soft power: řešení konfliktů pomocí diplomacie, případně za podpory nástrojů obchodní politiky, pomoci a mírových sborů.

EU vyslala mírové mise do několika ohnisek napětí ve světě. V srpnu 2008 zprostředkovala uzavření příměří mezi Gruzií a Ruskem a vyslala na místo vlastní pozorovatele. Poskytla humanitární pomoc lidem, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy, a uspořádala mezinárodní dárcovskou konferenci věnovanou Gruzii.

Unie se rovněž významně angažuje na Balkáně, kde financuje projekty na podporu budování stabilní společnosti v sedmi zemích. V Kosovu rozmístila v prosinci 2008 justiční a policejní misi o síle 1900 příslušníků, jež pomáhá zajišťovat veřejný pořádek.

S cílem zvýšit svou diplomatickou váhu vytvořila EU úřad vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, který koordinuje činnost členských států při vytváření a provádění zahraniční politiky. Vysokému představiteli napomáhají útvary politického i vojenského charakteru.

Evropská unie nemá vlastní stálou armádu. Při svých mírových a humanitárních misích spoléhá na jednotky uvolněné jednotlivými členskými státy. Pro zajištění rychlé reakce byla vytvořena bojová uskupení o síle nejméně 1500 mužů. V pohotovosti jsou vždy dvě bojová uskupení.

Tato spolupráce probíhá v rámci tzv. evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP).

První vojenské mise EU působily na Balkáně. V roce 2005 převzala unie velení stabilizačních jednotek v Bosně a Hercegovině. Další krátkodobé mise se uskutečnily v Africe, Asii a na Blízkém východě.

V květnu 2007 vyslala EU policejní misi s tříletým mandátem do Afghánistánu a začátkem roku 2008 bylo vysláno více než 3000 vojáků EU do pohraničních oblastí Čadu a Středoafrické republiky, aby chránili uprchlíky, které z domova vyhnaly boje v sousední oblasti Dárfúr v Súdánu.

V prosinci 2008 zahájila Unie svou první námořní operaci. Jejím úkolem je chránit lodě u somálských břehů před piráty (zejména lodě přivážející do Somálska potravinovou pomoc).

Princip společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) byl zakotven v Maastrichtské smlouvě z roku 1992. Členské státy vždy uznávaly potřebu spolupráce v zahraniční politice a v obraně. Vytvoření společné politiky však nebylo jednoduché. Nesmělým začátkem bylo vytvoření tzv. evropské politické spolupráce v roce 1970. V jejím rámci se členské státy snažily koordinovat své postoje k zahraničněpolitickým otázkám v Organizaci spojených národů a v dalších mezinárodních organizacích. Avšak ve zvláště citlivých otázkách nebo v případech, kdy byly dotčeny zvláštní zájmy jednotlivých členských států, nebylo možné nalézt společný hlas, neboť rozhodnutí musela být přijímána jednomyslně.

Nové uspořádání světa po pádu komunismu a nárůst mezinárodního terorismu přiměly země EU k posílení úsilí o jednotné vystupování na mezinárodní scéně.

Zahraniční a bezpečnostní politika je jednou z oblastí, ve kterých si rozhodující pravomoci ponechaly členské státy, ačkoli Evropská komise a v menší míře Evropský parlament jsou do rozhodovacího procesu zapojeny. Nejdůležitější rozhodnutí se přijímají jednomyslně.

Vzhledem k tomuto omezení zvýšila Unie pružnost hlasování v rámci SZBP tím, že jednotlivým státům umožnila zdržet se hlasování, rozšířila většinové hlasování a umožnila zemím náležejícím k většině jednat, aniž by musely mít souhlas ostatních. Jednomyslnost je však nadále nutná při rozhodnutích s vojenskými nebo obrannými důsledky.

Zdroj: Europa.eu [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Zahraniční a bezpečnostní politika. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/pol/cfsp/index_cs.htm>.

Ekonomický vývoj a aktuální stav ekonomiky Republiky Jižní Afriky

Rychlé ohlédnutí do minulosti…

Jak je již z názvu patrné, tak Republika Jižní Afrika se nachází v jižní části Afriky. Z jihovýchodu je omývána Atlantským oceánem a na jihovýchodě Indickým oceánem. Mezi první evropské objevitelé patří portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz, který roku 1488 obeplul nejjižnější výběžek Afriky, mys Dobré naděje. (1) Ačkoliv by se dalo očekávat, že nastane portugalská kolonizace tohoto území, tak se tomu kvůli střetům s původním domorodým obyvatelstvem nestalo. A proto začalo opravdové osidlování (Evropany) až ve 2. Polovině 17. Století s příchodem Nizozemců, kteří zde založili mezistanoviště na cestě na Dálný východ. Tímto stanovištěm bylo dnešní Kapské město. (2) V této době zde byly stavěny nová sídla a zemědělské plantáže. Mezi kolonizátory patřily kromě Nizozemců hlavně Němci. (3) Přelom 18. a 19. století byla pro toto území významná doba, protože oblast začali pomalu ovládat Britové. Bylo zakázáno obchodování s otroky a roku 1833 zrušeno otroctví. (3) Nizozemci byli přinuceni přestěhovat se na sever Republiky Jižní Afrika. Britové ovládli celé území až skoro o 100 let později, když vyhráli ve druhé burské (Búrové=potomci nizozemských kolonizátorů) válce v letech 1899 – 1902.(2)  V roce 1910 byly sloučeny oblasti severu (Búrů-Nizozemců) a jihu (Britové) v jeden celek – Jihoafrická unie.  V roce 1961bylo vyhlášené tzv. bílé referendum a odhlasovala se změna státního zřízení. Jihoafrická unie se stala republikou. Referenda se mohli účastnit pouze běloši, protože od roku 1948 zde byl uplatňován apartheid. Politika apartheidu zde byla uplatňována až do roku 1990 a způsobila obrovské škody. Jak lidské, tak ekonomické. Černošské obyvatelstvo bylo separováno od bělochů. Černoši neměli přístup do míst určených pro bělochy, např. nemocnice, školy, restaurace, zábavná centra. Navíc byly zřizovány černošské rezervace, bantustany, které měly vlastní samosprávu. Politiku apartheidu odsuzovalo již od roku 1962 i OSN, které vyzvalo své členy k přerušení obchodních a vojenských vazeb na Jihoafrickou republiku. Po téměř 30. letém nátlaku ze strany OSN byl apartheid zrušen.  V důsledku zrušení apartheidu došlo k nárustu kriminality, protože se černoši mstí bělochům. Proto emigrovalo v průběhu 90. let 20. st. mnoho vzdělaných bělochů do ciziny. Odhaduje se, že emigrovalo kolem 2 milionů bělochů. (4)

Republika Jižní Afrika ve 21. století

Pokud by tuto zemi nesužovala minulost, kterou si prošla, tak by patrně již dnes patřila mezi nejbohatší a nejvyspělejší země světa. Země má strategickou polohu, má přístup do 2 oceánů, výborné klimatické podmínky a navíc obrovské nerostné bohatství. To vše předurčuje zemi k tomu, aby byla lídrem v Africe a do budoucna i jedním ze světových lídrů. Podle Finmag.cz tvoří HDP Republiky Jižní Afrika kolem ¼ HDP celé Afriky a přibližně 1/5 afrického exportu. JAR vyrobí polovinu energie Afriky, převážně v tepelných elektrárnách. (5) Velkým plusem pro ekonomiku je kvalitní silniční, železniční i letecká infrastruktura, která propojuje pobřeží s centry průmyslu a velkými městy (viz obr. 1). Mezi nejdůležitější nerostné suroviny patří zlato (1. na světě), platina (1. na světě), mangan (1. na světě), diamanty, černé uhlí, železná ruda atd. Problémem je, že většina surovin se vyváží do zahraničí v nezpracované podobě, takže má nízkou přidanou hodnotu. Cena se odvíjí od cen komodit na burze, tudíž jsou výnosy nestále a značně náchylné na změny cen. Nejvyšší ekonomický růst byl mezi lety 2004 a 2007, když byly ceny komodit na svých maximech. Republika Jižní Afrika má také zásoby zemního plynu, ale schází naleziště ropy. Velký rozmach zaznamenal hlavně automobilový průmysl, který díky vládním programům přilákal do země největší automobilky, např. VW,BMW, Daimler-Chrysler. Na tvorbě HDP se nejvíce podílí terciární sektor, zejména bankovní a finanční služby. Velký potenciál v sobě skrývá cestovní ruch, ale do doby než se vyřeší vysoká kriminalita, bude tento potenciál využit jenom částečně.(6)

Republika Jižní Afrika má přibližně 50 milionů obyvatel. Věkové rozdělení je následující:

0 – 14 let  28,5%, 15 – 64 let 65,8%, více než 65 let 5,7% . Populace je velmi mladá, průměr 25 let. Naděje na dožití je 50 let. Pokud se zlepší lékařská pomoc a vzdělání u nejchudších vrstev, tak se zde vytváří velký potenciál růstu i do následujících let. Velkým problémem je nemoc HIV, kterou je nakaženo skoro 6 milionů obyvatel a přibližně 20% dospělé populace. V zemi je cca 90% černochů, kteří byli v minulosti v ústraní (apartheid-menší vzdělanost) a cca 10% menšina bělochů. (2)

 

Z obr. 3 je patrné, že RJA v posledních 10 letech procházela obdobím poměrně vysokého růstu HDP. K největšímu růstu docházelo v období mezi lety 2004 a 2007, když rostla celosvětová ekonomika v důsledku „dobré nálady“ na komoditních trzích a většina zemí si žila nad své možnosti kvůli vysokým rozpočtovým schodkům. Zajímavé je, že RJA neutrpěla v době finanční krize veliké škody. Jediným rokem, ve kterém docházelo ke snižování HDP, byl rok 2009. HDP se propadlo meziročně o 1,7%. Toto číslo je relativně příznivé. Domnívám se, že velký vliv na zkorigování poklesu HDP mělo konání 2 fotbalových turnajů. V roce 2009 Konfederační pohár FIFA a v roce 2010 Mistrovství světa. Díky těmto turnajům byly vysoké investice do infrastruktury a stavebnictví a proto se finanční krize RJA výrazně nedotkla. Od roku 2010 roste ekonomika meziročně o více než 3%. Poměr dluh/HDP je stabilně pod 30%.

 

Budoucnost RJA…

RJA se řadí mezi země s rychle rostoucí ekonomikou – BRICS.  Předpokládá se, že tyto země budou do roku 2050 patřit mezi nejvýkonnější ekonomiky. Čína a Indie patří mezi největší obchodní partnery. RJA vyváží nezpracované suroviny a naopak přiváží již upravené zboží s vyšší přidanou hodnotou – stroje, buldozery, elektroniku a farmaceutika.(7)

Před RJA stojí několik výzev. Musí využít příležitost, která se jí naskýtá. K tomu, aby byla schopna využít veškerý svůj potenciál, tak se bude muset zaměřit na zvýšení lékařské pomoci a hlavně na osvětu v boji proti HIV. Bude se muset zlepšit dostupnost vzdělání pro nižší vrstvy. Pokud by se podařilo zlepšit životní podmínky nejchudších obyvatel, předpokládám, že by došlo i ke snížení korupce a kriminality. V důsledku by mohlo dojít k následovnému oživení cestovního ruchu a tudíž dalším příjmům a růstu HDP.

 

 

Obr. 1: infrastruktura

 

Zdroj: pozitivni-noviny.cz

Obr. 2: Poměr dluh/HDP

 

Zdroj: africaneconomicoutlook.org

Obr. 3: Růst HDP

 

Zdroj: africaneconomicoutlook.org

 

Zdroje:

1)   Bartolomeu Diaz. Biography.com [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/bartolomeu-diaz-9273850

2)   South Africa. Cia.gov [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sf.html

3)   Jihoafrická republika. Wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika

4)   Apartheid. Wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Apartheid

5)   Jihoafrická republika. Finmag.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/jihoafricka-republika/

6)   Jihoafrická republika. Businessinfo.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/jihoafricka-republika-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001053/

7)   South Africa. Africaneconomicoutlook.org [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.africaneconomicoutlook.org/en/countries/southern-africa/south-africa/

Obrázky:

1)      http://www.africaneconomicoutlook.org/fileadmin/uploads/aeo/Country_Notes/2011/Full/South%20Africa.pdf

2)      http://www.pozitivni-noviny.cz/IMAGES/032/s2.jpg

 

Lázně Kyselka

Úvod

Lázně Kyselka se nacházejí ve stejnojmenné obci Kyselka, která se rozkládá jen několik kilometrů severovýchodně od dalšího lázeňského střediska Karlových Varů. Kyselka leží v údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. Z nedalekých Doupovských hor vytékají minerální prameny. V minulosti byly tyto lázně známe i v zahraničí, bohužel v současnosti  bojují o své přežití. http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Turistickecile/JN/Stranky/LazneKyselka.aspx

Historie

Nejstarší archeologické nálezy dokládají, že okolí Kyselky bylo osídleno již v 10. století před naším letopočtem. Pozůstatky lidského osídlení byly nalezeny v Dubině, Radošově a ve Velichově. Začátkem 2. tisíciletí našeho letopočtu začali toto území osidlovat Slované. Do dnešní doby se dochovaly zbytky středověkých tvrzišť z okolí měst Nová Kyselka, Velichov a Dubina. Podle historických písemných pozůstatku se datuje první trvalé osidlování pramene v Kyselce ke konci 18. století. Ačkoliv první zprávy o využívání pramene se vztahuje k roku 1522. O léčivých účincích pramene se ve svých spisech vyjadřují Fabian Sommer Georg Handsch, Michael Reudenius, Johann Stephan Strobelberger, Christian Lange, Weceslaus Hüllinger a Johann Christian Straus. V 18. a 19. století se začaly provádět chemické posudky pramene a řešilo se, zda se pramen má nebo nemá vyvážet.

V roce 1829 koupila baronka Antonie von Neuberg panství Kyselka. Manžel, Wilhelm von Neuberg, založil lázně Kyselka. Díky tomu zde vyrostlo spoustu lázeňských budov a kolonáda. Roku 1852 přijel do Kyselky řecký král Otto I. Podal žádost na zaslání 450 džbánů minerální vody do řeckých Athén. Na královu počest byl nejvýznamnější minerální pramen nazván „Pramen krále Otta I.“ Ve 2. polovině 19. století byla vystavěna nová kolonáda a nový lázeňský dům.

V roce 1867 se stává hlavním vývozce pramene (minerální vody) do zahraničí Heinrich Mattoni, pronajal si pramen od Wilhelma von Neuberga. Během tohoto roku bylo do zahraničí zasláno 331449 lahví minerálky. Heinrich Mattoni se zasloužil o další rozvoj lázní. Vybudoval v Kyselce stáčírnu minerálky do skleněných lahví. Zasloužil se také o výstavbu železniční tratě Vojkovice nad Ohří – Kyselka, aby nerušil rozvozem minerálek lázeňský klid. Koncem 19. století byla Mattoni minerálka známá po celém světě, svou popularitu si drží i v dnešní době. K rozvoji lázní pomohla během Mattoniho života četná  výstavba nových budov, např.  vodoléčebného ústavu, kolonády, hotelů, restaurací, lázeňských domů,kaple sv. Anny, inhalační pavilón a Zámeček. Všechny budovy mají nádhernou fasádu romantického stylu, dekorativně vyřezávané a hrázděné konstrukce.  Roku 1889 byl Heinrich Mattoni povýšen do šlechtického stavu. Žil v Kyselce až do své smrti v roce 1910. V Kyselce byl čtyři roky po jeho smrti postaven pomník, pomník Heinricha Mattoniho, od profesora Edmunda von Hellmera.

Obě světové války velmi zasáhli české lázně a Lázně Kyselka nebyly výjimkou. Po 2. Světové válce byly Lázně Kyselka zestátněny. Nadále fungovaly jako závod karlovarské firmy Západočeská zřídla – Mattoni. První poválečná sezóna byla zahájena 1. Května 1946 a brzy získaly lázně opět světovou popularitu. Od roku 1960 byly lázně zaměřeny především na léčbu a pomoc dětem a mládeži z oblastí severozápadních Čech – oblasti zasaženy těžbou uhlí. 1. ledna 1992 bylo rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví uzavřena Dětská léčebna a Kyselka ztratila funkci lázní. Následovně byly lázně v Kyselce neúspěšně zprivatizovány.Od této doby lázně chátrají. Některé budovy jsou tvořeny již jenom obvodovým zdivem.

Současnost a budoucnost

V dnešní době vlastní většinu pozemků a budov dvě společnosti. První společností je CTS Duo s.ro. a druhou jsou Karlovarské minerální vody (KMV), které jsou následovníkem Západočeských zřídel. Již delší dobu se dohadují prostí lidé, podnikatelé i politici zda je vůbec ještě reálně možné bývalé lázně zprovoznit a zda by to bylo ekonomicky výhodné. Hodně problému mají obyvatelé Kyselky s vlastníkem KMV a značky Mattoni Antoniem Pasqualem, který investuje několik stovek milionů ročně na marketing, ale k rozvoji Kyselky a opravě budov se nechystá. V letošním roce Kyselku navštívil i prezident ČR Václav Klaus.

Existuje několik hnutí, které se pokoušejí pomocí petice bojovat za záchranu lázní.

 

 

 

 

Zdroje:

Http://www.zachrante-lazne-kyselka.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]. Zachraňte lázně Kyselka. Dostupné z WWW: <http://www.zachrante-lazne-kyselka.cz/cz/>.

Http://www.obeckyselka.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]. Historie Kyselky v datech. Dostupné z WWW: <http://www.obeckyselka.cz/historie.htm>.

Turistický portál Karlovarského kraje [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]. Lázně Kyselka. Dostupné z WWW: <http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Turistickecile/JN/Stranky/LazneKyselka.aspx>.

Zachraňujeme Kyselku [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]. Zachraňujeme Kyselku. Dostupné z WWW: <http://www.laznekyselka.cz/stranka/5/historie/>.

Stavby Karlovarského kraje [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]. Lázně Kyselka. Dostupné z WWW: <http://www.stavbykarlovarska.cz/cz/hlasovani/lazne-kyselka-33>.

Vítejte ve WordPressu. Toto je váš první testovací příspěvek. Můžete ho upravit, nebo smazat a postupně pak začít s tvorbou vlastního webu.